Doplňkové penzijní spoření (DPS) je jeden z nejoblíbenějších produktů, které Češi využívají pro ukládání peněz na stáří. Jeho starou a neaktivní verzi (nelze už zakládat nové) v podobě tzv. transformovaných fondů (penzijní připojištění) mají stále ještě necelé 3 miliony lidí. Novější penzijko něco přes 1,5 milionu. A to už je něco lidí. V Číně je to sice jedna menší vesnice, ale v ČR se jedná v součtu o třetinu až polovinu populace. Nejsem si jist, jestli je tam nějaký překryv, tedy jestli a kolik lidí má oba produkty.
Aktuálně chystané změny se každopádně dotknou velkého množství lidí a v tomto článku se podívám na to, jestli to jsou změny k lepšímu nebo horšímu a jak penzijko využívám já sám. Ale nejprve malý disclaimer. Změny níže popsané ještě nevešly v platnost. Je na nich ale shoda ve vládní koalici, a tak považuji za poměrně pravděpodobné, že parlamentem v nějaké podobě projdou. Věc budu průběžně sledovat a pokud se něco změní, článek aktualizuji. Informace níže uvedené jsem čerpal na Novinky.cz.
Nechci zde do detailu rozebírat podmínky doplňkového penzijního spoření. Kdo podmínky zná, může přeskočit do další sekce článku, zde se nic nového nedozví. Pro ostatní krátce ty nejdůležitější výhody a nevýhody:
Výhody
- Jedná se o formu spoření/investování s podporou státu. Je to jednoduše přístupné komukoliv a zařídit se dá snad v každé bance a penzijní společnosti.
- Podpora státu může dosáhnout maximálně 6 360 Kč ročně při úložce 3 000 Kč měsíčně. 2 760 Kč z toho je příspěvek a 3 600 Kč úspora na daních. Při uložení 36 000 Kč za rok tak máte od státu „výnos“ 18 %, což je velmi slušné. Pokud ukládáte méně, podpora od státu se snižuje. Obecně se počítá jako 90 Kč při uložení 300 Kč a pak 20 % z částky uložené nad 300 Kč. Například při úložce 1 000 Kč dostanete sice maximální příspěvek 230 Kč/měsíc, ale ještě žádnou úlevu na daních.
- Můžete si vybrat více způsobů, jak se budou vaše peníze zhodnocovat. Od nejkonzervativnějších variant až po ty dynamičtější. Dá se nastavit i strategie životního cyklu, kdy se postupem času přelévají prostředky z rizikovějších aktiv do těch konzervativnějších.
- Mnoho zaměstnavatelů poskytuje benefit příspěvku na penzijní spoření. Já osobně tohle považuji za tu úplně největší výhodu.
Nevýhody
- Prostředky máte v penzijku „zamčené“ až do 60 let. Ne, že byste se k nim dříve nemohli vůbec dostat, ale je to spojeno s docela drastickými podmínkami. Přijdete o všechny státní příspěvky, zaplatíte poplatek 15 % z příspěvků zaměstnavatele a musíte dodanit případné úlevy na daních. Pro méně disciplinované lidi to ale může být i výhoda. Tím myslím to, že je to motivuje nevybírat prostředky dříve a neutrácet za blbosti.
- I když nebudete peníze vybírat dříve, tak ani průběžné poplatky nejsou úplně ideální. V případě dynamických strategií platíte 1 % z průměrné roční hodnoty fondu. A 15 % za zhodnocení majetku. A pak i nějaké další jednorázové poplatky jako za převod k jiné penzijní společnosti nebo za změnu strategie.
- Investice ani nejsou úplně transparentní. Co fond s vašimi penězi dělá se samozřejmě dá dohledat, ale nebudou vám to úplně nosit na stříbrném podnose. Musíte se většinou pohrabat v podmínkách a dokumentech o daném fondu. A to si myslím velká většina lidí neudělá a nemá tak ani povědomí o tom, kde jejich peníze vlastně jsou. Dokonce si i myslím, že hodně lidí ani vůbec neví, že penzijko je vlastně forma investice na kapitálových trzích.
- Výnosy jsou ve srovnání s trhem poměrně malé. A to ani nepočítám výše zmíněné poplatky. Například dynamický fond od ČSOB má od svého založení v roce 2013 zhodnocení 62 %. Ten od České spořitelny 66 %. Obyčejné ETFko na index S&P 500 (např. CSPX) se od 2013 zhodnotilo o 230 %.
- Příspěvky od státu jsou fixní. Což je logické, protože kdyby měl stát dávat příspěvky v procentech z portfolia, tak by se nedoplatil. Resp. my z našich daní bychom se nedoplatili. Fixní příspěvky ale mají jeden zajímavý efekt. Čím více máte naspořeno, tím méně jsou pro vás výhodné. Když začnete šetřit v DPS, tak vám státní příspěvky nejprve zajišťují velmi vysoký výnos na vložených prostředcích. Když už tam máte ale třeba půl milionu, tak vás dalších 230 Kč nevytrhne, a naopak tratíte na tom, že platíte výše zmíněné poplatky a fond má nízký výnos.
Co se tedy bude měnit?
Vesměs jde o to, že se stát bude snažit lidi motivovat k tomu, aby si ukládali více peněz. Protože průměrná výše úložky je nyní 816 Kč, což není moc. I když k tomu připočteme státní příspěvek, tak to kvůli chatrným výnosům penzijních fondů moc parády ani dlouhodobě neudělá. Třeba zhodnocení fondu ČS o 66 % za 10 let odpovídá průměrnému ročnímu zhodnocení cca 5 %. A to při úložce 816 Kč/měsíc udělá, i včetně příspěvku od státu, asi 800 tisíc Kč po 30 letech. Sice je to lepší než nic, ale na nějakou významnou rentu v důchodu to není.
Výše státního příspěvku
Asi hlavní věc, o které se mluví, a která už má zároveň i konkrétní obrysy, je změna výše státního příspěvku. Vypadá to, že by se mohla zvýšit jak minimální úložka, od které dostanete příspěvek od státu (z 300 Kč na 500 Kč), tak i ta horní hranice, kde je příspěvek maximální (z 1 000 Kč na 1 700 Kč).
Nově byste měli k investovaným 500 Kč a více dostat 20 % od státu navíc až do výše 1 700 Kč měsíčního příspěvku. Maximálně tedy 340 Kč.
Absolutní hodnota příspěvku od státu tedy vzroste. V relativním vyjádření ale klesne (ten maximální z 23 % na 20 %). Nově tak bude struktura státních příspěvků vypadat takto:
Zvýhodnění vyplácení formou renty
Dále se mluví o nějaké formě zvýhodnění vyplácení formou renty před jednorázovým výběrem celé částky. To má zamezit tomu, že drtivá většina lidí na konci spoření vybere všechno najednou a rozhází to za krávoviny. Toto není ještě dané a pokud vím, tak se vede diskuse o tom, jak by to zvýhodnění mělo vypadat. Momentálně ty úvahy vedou spíše cestou ještě většího znevýhodnění onoho jednorázového výběru. Nyní za to člověk zaplatí 15 % z příspěvků zaměstnavatele a 15 % z veškerých výnosů. Nově by to mohla být klidně 50% daň
Já za sebe jsem proti těmto praktikám. Můj názor je, že by se každý měl o sebe postarat sám, a ne být voděn za ruku. A určitě existují nějaké specifické případy, kdy jednorázový výběr dává větší smysl. Ale zase na druhou stranu chápu, že bude vždycky velká část lidí, která to vybere a utratí. Dříve, či později budou pak zase závislí na klasickém důchodu. Což je to, čemu se tyto změny snaží zabránit.
Snížení poplatků
Další uvažovaná změna se týká snížení poplatků. Jejich výše poměrně dost zasahuje do výkonosti investic v DPS. Což už jsem ostatně popisoval výše. Ale i tato změna je zatím jen v režimu úvah bez nějakých konkrétních obrysů.
Co bych na DPS změnil já
Pokud by chtěli zákonodárci zatraktivnit DPS pro mladší lidi, tak za mě by to měly být hlavně tyto dvě věci:
- Snížení poplatků. Minimálně ten 15% poplatek z výnosů je fakt hodně vysoký a pro každého, kdo nad tím alespoň trochu uvažuje, to musí být červená vlajka.
- Mít větší výběr v tom, do čeho se bude investovat. Kdyby penzijní fondy například nabízely možnost investovat do nízkonákladových indexových fondů, hned by to bylo mnohem atraktivnější.
Pak už ty změny ve výši státního příspěvku nebo zvýhodnění vyplácení formou renty jsou věci navíc. Ale kdybych mohl investovat do indexů s rozumnými poplatky, a ještě bych k tomu dostal příspěvek od státu a zaměstnavatele, tak by to hned bylo o něčem jiném.
Můj názor na DPS
Můj názor na penzijko je asi takový, že je to určitě lepší než nic. Ale zase existují mnohem lepší formy, jak se zajistit na důchod. Ať už ten řádný, nebo předčasný. A to například formou přímých investic přes brokery. Ale zase chápu, že ne každý se o to chce takto „starat“.
Dejme si příklad navazující na výše zmíněných 800 tisíc Kč, které byste měli po 30 letech za předpokladu ukládání průměrné částky, která je nyní 816 Kč (+ dostanete odpovídající příspěvek od státu) a průměrného ročního výnosu 5 %. Pokud oželíte příspěvek od státu a budete investovat jen těch 816 Kč přímo do nějakého indexu s očekávaným výnosem 10 % (S&P 500 od roku 1957 do konce 2021 „udělal“ skoro 12 % ročně), tak budete mít po 30 letech dvakrát tolik. Čím více a déle budete investovat, tím propastnější ten rozdíl nakonec bude. A to už podle mě stojí minimálně za zamyšlení.
Jak penzijko využívám
Já osobně nyní sice penzijko využívám, ale jen tím způsobem, že si na něj nechávám posílat příspěvek zaměstnavatele. Sám tam posílám jen minimální částku nutnou k tomu, aby se mi daný měsíc započítal (100 Kč). Po dvou letech dané penzijko zruším, peníze vyberu a zainvestuji sám. Hned si ho obnovím, a tak stále dokola. Dva roky jsou totiž limit, po kterém můžete peníze vybrat formou tzv. odbytného. A samozřejmě s nějakou penalizací. Do té doby to nejde ani s penalizací. Resp. jde, ale nedostanete vůbec nic.
I přes to věřím, že se mi to dlouhodobě vyplatí. Jsem totiž toho názoru, že si ty peníze dokážu zhodnotit lépe sám než formou penzijního spoření. A navíc chci být odpovědný sám za sebe a za svou rodinu co nejvíce a nejdéle to jde.
Závěrem
V tomto článku jsem rozebral změny na penzijním spoření, o kterých vláda uvažuje. Obecně jsou to podle mě změny správným směrem, ale zatím nedostatečné. Tím ale rozhodně nechci nikoho odrazovat od využívání tohoto produktu. Jak píšu snad v každém článku. Každý jsme jiný, máme jiné cíle, jinou životní cestu. Pro plno lidí to může dávat smysl.
Celou věc budu průběžně sledovat a článek aktualizovat.
„překryv, tedy jestli a kolik lidí má oba produkty.“ <= V případě těch finančně gramotných tam překryv nebude žádný, protože výhody lze získat jen na jeden z nich.
"Kdyby penzijní fondy například nabízely možnost investovat do nízkonákladových indexových fondů" <= Většina akciových DPS tam už investuje, byť nějakou formou derivátů, v tomto jsou si podobné a nejspíš výkonnost zabíjejí stávající poplatky.
Ještě nikde jsem nečetl zamyšlení, co by tito "chytrolíni" (promiň) radili někomu kdo má penzijko 15 let (tedy může čerpat výsluhovou penzi až 50%), ale zároveň nechtějí každé dva roky zakládat a rušit, protože se na příspěvek zaměstnavatele nemohou spolehnout.
Zrovna zítra mám domluvenou schůzku na penzijní pojišťovně s tím, že chci vybrat po 15ti letech výsluhovou penzi (50% všeho s tím, že to bude zdaněno) a druhou půlku mám v plánu přesunout do akciového DPS. Jen zlomek let spoření jsem měl příspěvky zaměstnavatele, nyní je mám a možná zas mít nebudu.
Je mi jasné, že výnosy DPS jsou v porovnání s indexy slabé, ale má averze k realizaci ztráty (zdanění, vrácení státních příspěvků, atd.) je příliš vysoká na to, abych to ukončil celé. Na toto téma jsem toho načetl dost, ale zatím mě nic nepřesvědčilo k tomu, abych penzijko po 15ti letech úplně ukončil.
PS: Samozřejmě mám i jiné investice jako ETF, státní proti-inflační dluhopisy, podíl na investiční nemovitosti (pronájem), …
Pingback: Fotr ve vatě - Co to je F.I.R.E. a proč o něj usiluji?