Nadpis tohoto článku je hláška z jedné počítačové hry, jejímž tématem je online poker (Texas Hold’em Poker 3D). Hrávali jsme ji s kamarády většinou na konci celonočních LAN party. A vždy, když padla tato hláška, tak to znamenalo, že někdo vsadil všechny své žetony a po skončení hry se z virtuálního publika ozvalo obdivné óóóóóó a potlesk. Asi nemusím zdůrazňovat, že to bylo předmětem mnoha fórků.
Ale proč na blogu o osobních financích píšu o nějaké pokerové videohře? Protože jsem kdysi velmi intenzivně hrával online poker a nedávno mi došlo, že toto období mě docela dobře připravilo na čas, kdy budu řešit finance a investice. Nechme teď stranou, proč jsem je nezačal řešit o mnoho dříve. A také je to období, na které rád vzpomínám. Proto bych chtěl v tomto článku rozebrat, co jsem si z online pokeru vzal do světa financí a investic a jaké v těchto dvou disciplínách vidím podobnosti.
Ač se to možná na první pohled nezdá, tak online poker má se světem osobních financí a investic mnoho společného. Některé dovednosti, které člověk potřebuje k úspěšnému hraní této hry, se velmi hodí i teď.
Záměrně píšu online poker, a ne poker obecně. Jednak proto, protože jsem živý poker prakticky nikdy nehrál (s výjimkou nějakých přátelských home games), ale také protože si myslím, že živý poker je mnohem víc o náhodě a vcítění se do jednoho konkrétního soupeře. Online poker je spíše o statistice, pravděpodobnosti, trpělivosti, analýze apod.
Proč? Protože v online verzi pokeru odehrajete za večer klidně tisíce her. K dispozici máte různé softwary, fóra, herny apod. Na své soupeře si můžete kupovat jejich odehrané hry a tak dále. Naživo jste rádi, když se dostanete na 50 her a své soupeře tak nestihnete moc poznat, protože herních situací je nepřeberné množství a nestihnete se ani zdaleka dostat do všech, a ještě si to pamatovat. A i když zahrajete správně, tak vás může porazit úplný nováček (o tom více později).
Fotrova online pokerová historie
Ale pojďme se krátce podívat na mou pokerovou historii. Poker jsme s kamarády objevili někdy na konci gymplu (rok 2009). To jsme hrávali o přestávkách v aule o čokolády, nebo pár korun. Ta hra mě úplně neskutečně bavila. Koupil jsem si i takový kufřík se žetony a plátnem na hraní.
Brzy jsem zjistil, že se dá hrát online. Jestli si dobře pamatuji, tak poprvé jsem poker hrál na herně PKR.com. Což bylo spíše takové efektní hraní, protože to bylo v 3D grafice. Ale dalo se hrát i o skutečné peníze. To jsem se ještě bál posílat něco ze svého, ale vyhrál jsem pár centů ve free turnajích:
Pokerstrategy.com
Krátce poté jsem objevil server pokerstrategy.com, který byl tenkrát na raketovém vzestupu a byl jsem okamžitě zaháčkovaný. V té době ostatní kamarádi už moc nehráli, ale já jsem se do toho naopak začal nořit víc a víc. Pokerstrategy.com byl totiž komunitní server, kde se daly najít všechny možné materiály týkající se online pokeru. Články a videa o strategiích, fórum, záznamy her, aktuality ze světa pokeru, live coachingy a mnoho dalšího. Stále to ještě funguje, ale už je to tam takové polomrtvé.
A co bylo nejvíc, nabízeli tam 50 dolarů na vybrané herny, pokud se zaregistrujete přes jejich odkaz. Bez podmínek, prostě se zaregistrujete a dostanete 50 babek na hraní. A jak jste hráli, tak jste získávali body, které na Pokerstrategy odemykaly další a další materiály a přístupy do různých sekcí.
Velmi rychle jsem se stal součástí komunity. Přečetl jsem všechny články, zhlédl všechna videa, chodil na live coachingy, založil si blog a vášnivě diskutoval na fóru o odehraných hrách (neboli handách). Nainstaloval jsem si různé softwary a pořád hrál.
Už si vůbec nepamatuji, kolik jsem toho celkem nahrál. Svoji historii hand nemám uloženou. Ale nebojím se říct, že jsem v průběhu let 2009 až 2015 odehrál statisíce her a obecně tomu věnoval neskutečné množství času. Určitě v řádu tisíců hodin.
Winnings and losses
A jestli to zato stálo? No, z hlediska financí moc ne. Nikdy jsem do toho sice nevložil ani korunu a nikdy jsem také nic neprohrál. Ale za celou dobu jsem dohromady vyhrál možná pár desítek tisíc korun. Když jsem to jednou počítal na hodinu, tak to byl snad necelý dolar. A to ještě jen v přepočtu na odehraný čas. Bez započítání všech těch tzv. off table aktivit.
Ale určitě to stálo zato z hlediska zábavy. Hrozně moc mě to bavilo. Byť se střídaly období nadšení a frustrace. Několikrát jsem s tím seknul, abych se po pár měsících zase vrátil a tak stále dokola.
Samostatná kapitola pak je definitivní konec mého pokerového období, který datuji do léta 2015. To jsem se totiž po neúspěšných státnicích na vysoké škole rozhodl, že se budu online pokerem živit. Rodiče radost neměli…
Myslím, že jsem šanci měl, protože jsem nebyl úplně marný. Ale zrovna v roce 2015 do toho tehdejší vláda hodila pořádné vidle. Vešel totiž v platnost zákon, který obecně omezil online gambling a poker se z toho ani po zdlouhavých debatách nepodařilo vyčlenit. Ona je to totiž spíše dovednostní hra, než gambling, ale nikdo ze zákonodárců to nechtěl slyšet.
Od té doby se stalo na nějakou dobu zcela nemožné hrát online poker v ČR. Až za nějaký čas získala licenci jediná herna, Pokerstars. Ale to už bylo pozdě. Ani nevím, v jaké formě je online poker dneska. Střihl jsem si ještě jeden měsíc hraní na začátku covidu, ale to nebudu ani počítat. Ani v té době jsem nic neprohrál, a naopak vyhrál několik tisíc za ten jeden měsíc.
Co jsem si tedy z online pokeru odnesl?
Nebudu zde rozebírat pravidla pokeru. A není to vlastně ani podstatné pro tento článek. Jde spíše o nějaké obecné podobnosti s osobními financemi a investicemi a pokud bude potřeba něco vysvětlit, aby to pochopil i člověk pokerem nepolíbený, tak tak učiním.
A ještě pro doplnění. Variant pokeru je celá řada. Já jsem prakticky celou dobu hrál No Limit Texas Holdem Cash Game. To je ta nejklasičtější varianta se dvěma kartami v ruce, pěti na stole a bez omezení toho kolik, a kdy, můžete vsadit. A cash game znamená, že se hraje přímo o peníze. Tedy ne turnaje (tam zaplatíte vstupné a hrajete se žetony, vstupné se pak rozdělí mezi výherce). Většinu her jsem odehrál na herně Party Poker. Menšinu na Pokerstars a Everest poker.
Pojďme už na to. Co si tedy myslím, že jsem si z tohoto období mého života odnesl, co se mi nyní hodí při správě financí a investování?
Dlouhodobé myšlení
Při správě vlastních financí a investování je velmi důležité plánovat a přemýšlet dlouhodobě. Být připraven na všechny možné i nemožné varianty vývoje událostí. O tom už jsem ostatně psal v článku Plánuji, tedy jsem. A myslím si, že hraní online pokeru mi v tomto velmi pomohlo.
Tam je to totiž velmi podobné. Poker je, mimo jiné, hra o pravděpodobnostech. A když jste zrovna na přechodnou dobu na špatné straně pravděpodobnosti, tak to může být velmi frustrující. Můžete hrát sebelépe, ale prostě se nedaří. Často chodí nepravděpodobné kombinace, soupeři to vždy mají a vždy prokouknou vaše bluffy. Jste tzv. pod svou expected value (-EV). EV je čára na grafu, která ukazuje, kolik byste vyhráli, kdyby všechno bylo podle pravděpodobnosti. Z dlouhodobého hlediska se to vyrovná, ale krátkodobě můžete být masivně pod EV.
Připomíná vám to něco? Že by volatilitu na kapitálových trzích? I když to člověk ví, tak může být mentálně velmi náročné se s tím vyrovnat. Po nějaké době začnete zpochybňovat svoji strategii a začnete objektivně hrát špatně, což tu krizi ještě prohlubuje.
Tohle jsem zažil mnohokrát. V pokeru se tomu říká downswing. Párkrát to také skončilo přechodnou kapitulací z mé strany. Ale myslím, že mě to do budoucna posílilo a připravilo na kapitálové trhy.
Rakety
Většina věcí v pokeru je relativních. Ale jedna z mála jasných věcí je, že pokud v cash game dostanete dvě esa (neboli rakety), tak se před flopem (první vyložené společné karty) snažíte za každou cenu do potu (banku) nacpat všechno, co máte. Protože s dvěma esy máte vůči jakékoliv jiné kombinaci většinou šanci 80 % i více na výhru.
No a může se stávat, že vám to prostě nebude chodit a ani s těmi esy nebudete vyhrávat a budete na přechodnou dobu v minusu. Ale ta přechodná doba se může zdát nekonečná a může to vést ke zvýšení chybovosti ve hře a emocionálnímu rozhodování.
Statistické uvažování
Jak už jsem psal, poker je hra hlavně o pravděpodobnostech. Pořád se tam počítají pot odds, implied odds nebo outy (karty, které vám chybí do složení nějaké kombinace). Sice vám to všechno počítají softwary, ale pokud chcete uspět, tak tyto principy musíte znát.
Je potřeba myslet v procentech a ideálně znát nazpaměť co nejvíce věcí. Jakou mám pravděpodobnost, že přijde postupka? Vyplatí se vzhledem k tendencím soupeře a velikosti potu vsadit, nebo bych měl zahodit? A i když zahrajete dobře, tak nemusíte vyhrát, protože jste na výhru měli jen nějakou pravděpodobnost.
V investování je také potřeba počítat s různými scénáři, modely, historickými výkonnostmi a tak dále. Když na někoho mimo tyto kruhy začnu mluvit o nějakých takových věcech, tak tomu většinou nerozumí a začne mít skleněný, nepřítomný pohled. Třeba moje manželka… Mně to ale i díky pokeru přijde všechno poměrně přirozené.
I slabší může vyhrát
Už jsem to nakousl výše. Poker je unikátní hra v jedné věci. I profesionála totiž může porazit naprostý začátečník. Jak je to možné? Opět, poker je totiž hra založená na pravděpodobnostech. Málokdy se vám stane, že se dostanete do scénáře, kdy máte 100 % na výhru. Většinou bude mít protistrana alespoň nějaká procenta na výhru a občas jim to prostě vyjde. A může se to stát klidně ve finále velkého turnaje.
Ve většině sportů a her se musíte dostat na vrchol, abyste si tím mohli něco vydělat. A hrát proti těm nejlepším. Až pak se to začne sypat.
Ale podstatou vydělávání peněz v pokeru je vlastně obírat slabší (neboli ryby). On ten slabší sice může vyhrát pár hand, ale když odehrajete tisíce hand, tak začne hrát pravděpodobnost ve prospěch lepšího hráče. Většinou nechcete hrát proti stejně dobrému soupeři, protože v tu chvíli je to „negative sum game“. Obíráte se navzájem, a ještě postupně odevzdáváte peníze herně na poplatcích.
Podobnost s investováním vidím v tom, že na kapitálových trzích není potřeba být profesionál a hrát s profesionály jejich hru k tomu, aby na nich člověk něco vydělal. Stačí mít jasný plán, strategii a toho se držet. A tak i obyčejný člověk může dosáhnout lepšího výsledku než profesionál, který se snaží o poražení trhu a ve výsledku za ním naopak zaostává.
Složené úročení
O složeném úročení už jsem psal samostatný článek, kde jsem i uváděl nějaké příklady. Poker mezi nimi sice nebyl, ale tento princip funguje i zde. Když tuto hru totiž chcete hrát pořádně, tak musíte začít na malých sázkách, tzv. mikrolimitech. Tedy, že sázky jsou malé, u stolu máte málo peněz a nemůžete najednou vyhrát nějakou významnou sumu. Nejnižší limit v cash game v online pokeru je NL2. To znamená, že sedíte u stolu se dvěma dolary.
A jak hrajete, učíte se, získáváte zkušenosti, tak se postupně posouváte limity nahoru. Vynechme teď ty úplné extrémy, které se vysílají v televizi, kde se hraje klidně o miliony dolarů. To je show pro masy. Klasičtí profesionálové hrají na limitech NL100-NL5000.
Ale než se dostanete na NL100, kde už to začíná být zajímavé, tak to prostě trvá. Hrajete, učíte se, analyzujete. Dáváte tomu stovky hodin a skoro nic nevyhrajete, nebo jste dokonce v minusu. Může to trvat měsíce, ale klidně i roky, než začnete vyhrávat něco zajímavějšího. Ale pokud jste dostatečně trpěliví, disciplinovaní a pracovití, tak časem může složené úročení začít pracovat a vaše vložené hodiny se začnou vracet.
Já jsem se dostal až na samotnou hranu toho, kde už by to mohlo být zajímavé. Nejvýše jsem hrál NL25 a docela mi to tam šlo. Kdyby do toho vláda tenkrát nehodila vidle a nebyl bych až tolik frustrovaný, tak kdo ví. Třeba bych se někam dostal.
A podobně funguje složené úročení ve financích a investování. Je potřeba mít plán, držet se ho a čekat, až to začne být zajímavé. Může to být frustrující a zdlouhavé a člověk může mít potřebu se na to vyprdnout. Ale vyplatí se vydržet.
Odloučení od emocí
Jedním z největších nepřátel investorů jsou emoce. Čtení titulků v novinách, analýz na finančních portálech, sledování videí a čtení aktuálních článků. To všechno ovlivňuje naše vnímání reality a můžeme dojít k závěru, že je potřeba měnit strategii a zasahovat do portfolia. Ve většině případů to nebude krok správným směrem.
Poker nebyl jiný.
Souvisí to vlastně s výše zmíněným statistickým uvažováním. Během hraní musí dobrý hráč ignorovat, že soupeři zrovna přišla jeho back door kombinace (kombinace, kdy hráč při vyložení posledních dvou karet potřebuje obě k tomu, aby vyhrál. Má tedy velmi malou pravděpodobnost na výhru.) a hrát dál s tím, že zahrál dobře. Nesmí se nechat rozhodit a začít tiltovat (hrát pod vlivem negativních emocí).
A funguje to i přesně naopak. Jsou chvíle, kdy člověk podlehne pozitivnímu vývoji hry a přepne do jakéhosi god-mode, kdy má pocit, že je neporazitelný. To je úplně stejně nebezpečné, jako negativní tilt.
Mělo by mě tedy zajímat hlavně to, jestli jsem zahrál dobře a jestli se dlouhodobě zlepšuji v samotné hře. Krátkodobé výsledky nejsou důležité. Některé herny dokonce nabízely možnost skrýt si bankroll (peníze, co mám na hraní), aby člověk neviděl, kolik má. To jsem ale většinou moc dlouho nevydržel a vždycky jsem se nakonec podíval.
Jeden velký rozdíl mezi online pokerem a investováním
Ale nakonec přeci jen jeden, ale zásadní rozdíl. Příjem z pokeru je aktivní, příjem z investování by měl být ideálně pasivní. A i když investování samozřejmě také věnujete nějaký čas, tak to ani zdaleka nebude tolik. Jakmile přestanete poker hrát, tak nic nevyhrajete. Peníze na kapitálových trzích vydělávají neustále i bez dalších aktivních zásahů.
Tak mi teď vlastně dochází, že poker je podobný spíše tradingu.
Závěrem
Většinou na konec článku dávám nějaké krátké shrnutí a důležité moudro. Tento článek je ale spíše pro zajímavost a na odlehčení, takže zde žádné moudro nepřijde. Ale třeba i mezi čtenáři najdu někoho, kdo online poker hrál. Pokud ano, tak mi dejte vědět do komentářů nebo na email, jak se vám dařilo (daří). Moc mě to zajímá.